Krátké intervence
- edukační aktivita
- praktické postupy
s cílem:
- rozpoznat problém (reální či potenciální)
- informovat o výsledku (formou standardního dotazníku)
- motivovat ke změně chování (dělám něco pro sebe – své zdraví, protože to já chci)
Dopad – snížení incidence preventabilních onemocnění (KVO, nádory, obezita), vyšší sociální pohoda (méně konfliktních situací v důsledku kouření a škodlivého či rizikového pití alkoholu)
Dlouhodobé cíle:
- přestat kouřit
- nekouřit v přítomnosti dětí
- limitovat alkohol na max. 1 standardní nápoj denně
- zvýšení míry vhodné pohybové aktivity
- optimalizace skladby výživy
Výstup intervence: začít přemýšlet o změně návyku, změně životního stylu
Motivační rozhovor s pacientem:
- Cílem je najít a posílit vnitřní motivaci pacienta ke změně chování.
- K tomu, aby člověk uskutečnil nějakou změnu chování, je nejen zapotřebí, aby chtěl, ale také aby věřil, že změna je možná a že je ji schopen uskutečnit.
4 principy motivačního rozhovoru:
- vyjádřit empatii
- nalézt rozdíl
- couvnut před odporem
- podpořit osobní zdatnost
ad 1 Empatický styl poradenství je základním a určujícím znakem motivačního rozhovoru. Akceptujte pacienta a vyjádřete respekt vůči jeho osobě. Reflektujte jeho obavy ze škodlivého chování.
ad 2 Nalezněte rozdíl (neslučitelnost) mezi jeho současným chováním (resp. důsledky chování) a jeho širšími cíly/hodnotami: tedy rozvíjejte rozpory mezi tím, co pacient říká, že chce a tím, co dělá.
ad 3 Zmírněte odpor couvnutím: Odsuzování může vést k odmítnutí osoby, která intervenuje. A proto, vyhněte se argumentaci, pokud působí kontraproduktivně, resp. snažte se předejít situaci, kdy vy musíte být tím, kdo obhajuje nutnost změny. Trénujte umění snižování a převodu odporu pacienta v impuls ve prospěch změny.
ad 4 Self-efficacy je přesvědčení jedince, že dokáže s úspěchem provést určitý úkol. Podpořte důvěru pacienta ve vlastní schopnosti.
Jak na to
- Zhodnoťte chování pacienta ve vztahu k intervenované oblasti na základě vyplněného standardního dotazníku.
- Za pomoci vhodných otázek pomožte pacientovi lépe si uvědomit rizik vyplívajících z užívání psychoaktivních látek a výhod zanechání.
- Veďte nekonfrontační rozhovor s pochopením. Snažte se situaci vidět očima pacienta a vyjádřete toto porozumění.
- Místo konfrontace spolupracujte na hledání nápadů a řešení vycházejících ze strany pacienta.
- Pracujte s jeho motivací, hlavně když si není jistý a váhá.
- Oceňte jeho odhodlání i předchozí pokusy o změnu chování a umožněte mu, aby se z nich poučil a viděl je jako úspěch a lekci na cestě k cíli, a ne selhání.
- Efektivita motivačního rozhovoru roste, když se pracuje s motivacemi pro pacienta důležitými (vzhled u žen, pracovní výkon u ambiciózních lidí, duševní výkonnost u studentů).
- Po rozhodnutí změnit chování je důležitá rada, jak toho dosáhnout.
Mějte na paměti
- Nepoužívejte imperativ.
- Formulujte v kladných větách.
- Používejte otevřené otázky.
- Navrhněte pacientovi, aby si za dosažené změny naplánoval odměnu.
- Vyjádřete upřímnou starost a doporučte změnu.
- Buďte autoritativní, ale nekárejte, nevyhrožujte.
- Zdravotníci mají díky vzdělání a znalostem z praxe zvláštní autoritu a respekt pacientů. Využijte ji a jasně, objektivně a osobně sdělte, že svým kouřením/ pitím ohrožuje své zdraví.
- Změna chování je proces, který má jednotlivé fáze, které nelze přeskočit. Pacientovi, který není rozhodnutý změnit své chování, zdůrazněte vaši starost o jeho zdraví a jeho vlastní zodpovědnost za rozhodnutí, která činí.
Oblasti krátkých intervencí:
Dokumenty ke stažení:
Fagerstrőmův test nikotinové závislosti